Samovolný potrat
Samovolný potrat
nebyl vyvolán ani těhotnou ženou, ani druhou osobou. Podle toho, kdy nastal, je časný – v prvních 12. týdnech gravidity, a pozdní, mezi 13. a 24. týdnem gravidity. Po 24 týdnu již mluvíme většinou o předčasném porodu.
Podle statistik dnes bohužel končí
15-25% všech těhotenství samovolným potratem. Existuje
spousta příčin které ho vyvolávají, své místo jistě má znečištěné prostředí, uspěchaný životní styl a odkládání mateřství do pozdějšího věku.
Příčiny samovolných potratů
Příčiny samovolných potratů zůstávají obvykle nepoznány, předpokládá se, že se jich podílí více současně nebo že na sebe navazují. Mohou být buď v plodovém vejci, nebo v mateřském organismu.
A) Příčiny ve vyvýjejícím se plodu
Příčiny v plodovém vejci vyvolají asi 50 % časných potratů, z toho je asi jedna třetina v poruchách chromozomů. U pozdních potratů je podíl fetálních příčin nižší, nejvýše 10 %. Poškození plodu a plodových obalů může být důsledkem vnitřních (endogenních) faktorů, především změn v genech a chromozomech, předpokládají se též vlivy imunologické. Ze zevních faktorů to mohou být poruchy transportu oplozeného vajíčka, poruchy implantace, vliv infekce, léků, toxických látek, záření, nedostatku kyslíku.
B) Příčiny na straně matky
Mateřské příčiny potratů bývají obvykle přeceďovány, vyvolají nejvýše 15 až 20 % samovolných potratů. Jsou buď povahy anatomické:
vývojové anomálie dělohy, nepravidelné uložení dělohy, insuficience (nedostatečnost) děložního hrdla a zánětlivé změny, nebo jsou celkové: infekční onemocnění, poruchy látkové výměny, nemoci žláz s vnitřní sekrecí, záněty ledvin a trauma jak somatické, tak psychické. Diskutována je otázka možnosti psychosomatických poruch jako příčiny potratů.
Z výčtu příčin zaslouží upozornit na vývojové anomálie dělohy a na hypoplazii dělohy (bude o nich pojednáno v kapitole o nepravidelnostech rodidel v těhotenství), na insuficienci (nedostatečný uzávěr) děložního hrdla a na infekční choroby.
Při insuficienci děložního hrdla – buď primární, vrozené, nebo získané, vnitřní – děložní branka neuzavírá dosti pevně děložní dutinu a po třetím měsíci gravidity, kdy se náhle zvětší děložní obsah zmnožením plodové vody, se děložní hrdlo otevírá. Otevřenou vnitřní brankou se vyklene vak blan – těhotná pozoruje řídký výtok, nato obvykle vak blan pukne, plodová voda odteče a poté je vypuzen i plod a jeho obaly. Jsou to obvykle pozdní potraty.
Při infekčních onemocněních je jednak toxiny poškozeno plodové vejce, jednak horečka vyvolává děložní stahy.
Hormonální příčiny – nedostatečnost žlutého tělíska má za následek nedokonalou přípravu děložní sliznice k nidaci, což vyvolá poruchy trofoblastu.
Průběh:
Potrat (zejména časný) může proběhnout
kompletní (abortus spontaneus completus), potratí se celé plodové vejce i s obaly, nebo
nekompletní (abortu spontaneus incompletus), kdy se potratí pouze plod sám a zbytek plodového vejce zůstane v děloze a ev. je vypuzen druhotně.
Projevy:
Časné:
- bolesti (z děložních stahů)
- krvácení (z míst, kde se plodové vejce odlučuje od deciduy)
Pozdní:
- bolesti
- odtok plodové vody
- vypuzení plodu a plodových obalů
Ve fázi začínajícího potratu se může proces ještě zastavit. Počínající potrat se – až na výjimky – obvykle nezastaví. Neúplný potrat (v děložní dutině zůstaly zbytky po potratu) vyžaduje vyprázdnění děložní dutiny kyretou.
Léčba:
Ženy s příznakem potratu – krvácením z dělohy a bolestivými děložními stahy – musí být neprodleně dopraveny na porodnické lůžkové oddělení. Ve stadiu hrozícího a počínajícího potratu je nezbytný přísný klid na lůžku, podávání zklidďujících léků a vitaminů. Kontrolují se hladiny placentárních hormonů. Tam, kde již potrat probíhá anebo je silné krvácení, je vhodnější těhotenství ukončit. Zbytky po potratu, zamlklý a cervikální potrat vyžadují vyprázdnění dělohy. Průběh neléčitelných pozdních potratů je možno urychlit podáním prostředků posilujících děložní stahy.
Při hrozícím potratu z nedostatečnosti děložního hrdla je možno provést, pokud je hrdlo jen pootevřené, plodová voda zachovaná a děložní stahy jsou slabé nebo chybí, tzv. cerkláž a děložní stahy tlumit léky. Po odtoku plodové vody, při krvácení nebo silných děložních stazích se takový výkon již nesmí provést.