Tajné (ilegální) potraty


Nelegální potraty jsou podle odborníků jedny z nejnebezpečnějších zákroků, za něž se platí příliš drahá daň v podobě tisíců zmařených lidských životů a milonů poškozených žen. Ročně zemře na pokoutně provedený gynekologický zákrok sedmdesát tisíc žen, z toho více než polovina v Asii.

Zákaz interrupcí vede k jejich ilegálnímu provádění. Zákrok provádějí často ne zcela kvalifikované osoby, často v naprosto nevyhovujících podmínkách. To vážně ohrožuje zdraví a život žen. V minulosti se používaly manuální techniky jako pokusy propíchnout vak blan a vyvolat tak odtok plodové vody s následným potratem např. pletacím drátem nebo jehlicí do klobouku. Tyto neodborné postupy vedly k rozsáhlým poraněním ženy často s následným vykrvácením nebo těžké infekci (tyto infekce jsou těžko zvládnutelné i při použití moderních antibiotik – v podstatě šlo o horečku omladnic). Stejně závažné následky měly pokusy vypudit plod chemicky – např. vstřikováním petroleje nebo mýdlové vody do dělohy, což při proniknutí do krevního oběhu ženy způsobilo hemolýzu a smrt. Docházelo také k otravám, např. nechvalně proslulá klášterní chvojka. V zemích se zakázanou interrupcí, nedostupnou antikoncepcí a nedostatečnou osvětou se tyto jevy vyskytují dodnes.

Vlády samy přiznaly, že výrazným plus pro snížení úmrtnosti těchto žen je uzákonění práva na umělé přerušení těhotenství. Mezi největšími odpůrci bývají země ovládané silně věřícími, mezi západními státy sem patří Polsko, ale třeba také Spojené státy.



Vývoj potratovosti v ČSSR a České republice


Vývoj potratovosti v ČSSR a České republice byl ovlivňován vývojem počtu obyvatelstva, legislativními úpravami a rozšiřováním moderních antikoncepčních metod. Umělé přerušení těhotenství se na základě zákona č. 68/1957 Sb. stalo běžným zákrokem, jako regulátor zde fungovaly interrupční komise, které posuzovaly oprávněnost jednotlivých žádostí, avšak činnost komisí byla poměrně formální a povolovaly naprostou většinu žádostí.

Celkový počet potratů v Československu či v Česku nikdy nepřesáhl počet porodů. Prudký nárůst umělých potratů byl zaznamenán v polovině osmdesátých let, kdy byla miniinterrupce povolena a prováděna ženám zdarma za pokračující nedostupnosti jiné antikoncepce. Byla proto využívána jako antikoncepční metoda. Maxima bylo dosaženo mezi lety 1988 a 1990. V porovnání s evropským průměrem byl počet potratů i interrupcí v ČR vysoký. K úbytku nastalo po roce 1990, tento trend pokračoval až do roku 2007. V roce 2005 bylo zaznamenáno 31 000 ukončených těhotenství ku 93 000 živě narozených, z toho cca 21 000 interrupcí a zbytek spontánních potratů. V roce 2008 došlo oproti roku 2007 k mírnému vzrůstu počtu potratů (při pokračování poklesu relativního podílu potratů na všech těhotenstvích). V roce 2008 bylo v Česku evidováno celkem 41 446 potratů, což je o 529 případů více než v roce 2007. Lékaři ale upozorňují, že se také více dětí narodilo a nárůst se tedy dal očekávat.

Každé čtvrté těhotenství skončilo v roce 2008 v Česku potratem. Na necelých 120 tisíc narozených dětí připadlo loni více než 41 tisíc potratů. Třetinu z nich tvořily potraty samovolné, což do značné míry způsobuje vyšší věk rodiček. Vyplývá to z ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

V porovnání se zbytkem Evropy se Česko řadí mezi vyspělé země. Během let u nás došlo k dramatickému poklesu umělých ukončení těhotenství. Zejména v porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi jsme na tom výrazně lépe.




Potraty ve světě


Spor o interrupce hraje velikou roli v politice těch států, kde má významný vliv náboženství, např. Polsko, Irsko a USA. Pro většinu aktivistů hnutí pro-life je přijatelný pouze zákaz všech typů potratů včetně Postinoru a RU-486, aktivisté hnutí pro-choice zase ve velké většině požadují právo na potrat až po okamžik, kdy začne novému jedinci fungovat mozek na patřičné úrovni. Obě strany mají své extremisty, u odpůrců potratů to jsou ti, kteří jsou ochotni pro ochranu nenarozeného života sáhnout i k použití nelegálního násilí proti personálu klinik provádějících interrupce, u zastánců práva na interrupce ti, co požadují právo na potrat až do prvního nadechnutí novorozence (potrat při porodu).


Jak mezinárodní, tak český právní řád reflektují, že o pojetí života před narozením není obecná shoda, a proto se v mnoha formulacích vyhýbají explicitnímu vyjádření, jaký status lidský zárodek nebo plod má, popřípadě nejsou zcela konzistentní.


Pomoc po potratech

http://www.popotratu.cz/


Linka pomoci

http://linkapomoci.cz/



comments powered by Disqus



Časté dotazy od pacientek:




Jsem těhotná a chci na přerušení, jak mám postupovat?

Jak si dobře vybrat zařízení, kde mi výkon provedou?

Mám bolesti v podbříšku po výkonu.

Proč se aplikuje injekce anti-D?

Jak dlouho budu po provedení zákroku v nemocnici?

Může být interrupce zdarma?


Všechny časté dotazy naleznete zde »